Tichá modlitba | Třetí případ Kim Stoneové

Nikdy jsem nebyla velkým fanouškem krimi. Velkou zásluhu na tom měl především fakt, že jsem si nikdy takové knihy nepůjčovala, natož kupovala. Když mi však přišel katalog z Knižního klubu a já se vůbec nemohla rozhodnout mezi tou spoustou knih, nakonec ve mne zvítězilo nutkání zkusit Tichou modlitbu.

Detektiv inspektorka Kim Stoneová je přidělena k případu únosu dvou devítiletých dívek. Dvě spřátelené rodiny jsou poštvány únoscem proti sobě, neboť jedna dívka bude propuštěna živá, druhá zemře. Kdo zaplatí za život své dcery více?

Jedná se o již třetí díl ze série Případy Kim Stoneové. Mimo Tichou modlitbu se sem řadí Němý křik, který je již také u mě doma, Ďábelské hry, jež si také plánuji koupit, a nyní právě vycházející Otevřený hrob – nemůžu se dočkat už jen díky anotaci. Hlavní výhodou je především nenávaznost děje, která se mne vcelku hodí, vzhledem k tomu, že jsem začala až třetím dílem.

Poprvé po dlouhé době jsem velmi rozpačitá ohledně obálky. Chvíli se mi líbí, následně si přebal nejistě prohlížím. Na jednu stranu je na mne přeplácaný, na druhou jsem z něj nadšená. Zároveň také když vidím všechny knihy ze série vedle sebe, nedovedu si představit, jak lépe by obálky snad mohly vypadat, aby tak padly k příběhu.

 

IMG_20171202_145332-01

Již od začátku děj plyne rychle a hned první strany jsou akční. Styl psaní se mi zalíbil po pár řádcích a nemusela jsem se zdlouhavě začítat, neboť strany mizely skoro samy a vždy, kdy jsem zasedla ke čtení, nedokázala jsem uvěřit, jaký kus jsem za tu chvilku přečetla. Bohužel těch chvil bylo málo a tak jsem knihu četla skoro čtyři týdny (zabijte mě), ale nebyla to její chyba a v tomto směru nemůžu vytknout žádné nedostatky.

Velké plus dávám za krátké kapitoly, díky nímž byl děj ještě svižnější. Některé byly ohromně krátké, ale raději uvidím ty, než dlouhé na několik desítek stránek. Zároveň se mi líbilo střídání pohledů různých osob a především knihu pozdvihl oddělený příběh okolo detektiva Dessena, který mi samotný neuvěřitelně přirostl k srdci.

IMG_20171202_145508-01

Opakuji se jako u skoro každé knihy poslední dobou, ale u Tiché modlitby nemám ani jednu malou drobnost, jež bych mohla vytknout. Vše do sebe zapadlo tak, jak mělo. Styl autorky mne hned vtáhl do děje a nebyla chvíle, kdy bych si snad mohla postěžovat, že mne nějaká pasáž nebavila. Ani by mne nenapadlo přeskočit jeden jediný řádek.

Krimi jsem nikdy v hojném počtu nečetla a vlastně si říkala, že to není žánr pro mě a tato kniha mě přesvědčila o úplném opaku. Po přečtení jsem okamžitě začala přemýšlet nad objednáním dalších dílů a to mne utvrdilo v mém tvrzení, že nemohu dát Tiché modlitbě jiné hodnocení než plných deset bodů.

Hodnocení: 10/10

Reklamy

2 komentáře: „Tichá modlitba | Třetí případ Kim Stoneové

  1. Já si pamatuji, jak strašně moc mě v pražském metru zaujal plakát s první knihou, Němým křikem. Lituji toho, že jsem se k tomu zatím nedostala, doufám ale, že to bude brzy. Skvělá recenze, o to víc jsi mě na to nalákala.♥

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s